Ruský neurolog, psychiatr a fyziolog Vladimír Michajlovič Bechtěrev je známý zejména díky Bechtěrevově nemoci, kterou poprvé popsal právě on. Význam tohoto lékaře a vědce v dějinách medicíny byl však mnohem větší.
Ruský neurolog, psychiatr a fyziolog Vladimír Michajlovič Bechtěrev je známý zejména díky Bechtěrevově nemoci, kterou poprvé popsal právě on. Význam tohoto lékaře a vědce v dějinách medicíny byl mnohem větší a jeho objevy překračovaly svoji dobu.
Jen pět hodin spánku
V. M. Bechtěrev byl osobností s pozoruhodnou vytrvalostí a silou. Říká se, že potřeboval maximálně pět hodin spánku denně. Kdekoliv a kdykoliv – ať už během konferencí, jízdy v kočáře, nebo v noci – ve své ložnici pracoval na svých poznatcích a psal další a další rukopisy.
Bechtěrev sám publikoval více než 700 vědeckých studií a vydal deset knih. Ve svém díle se věnoval zejména poznatkům týkajícím se reflexů, neurologie a psychiatrie. Jeho kniha vydaná v roce 1921 byla syntézou dosud publikovaných prací a shrnovala výsledky třicetileté práce.
Lékař, nebo drsný muž?
Bechtěrev byl ve své době bezesporu velmi zajímavou a nepřehlédnutelnou osobností. Ve svých padesáti letech byl podsaditý, se širokými rameny, s hlavou mírně předkloněnou na masivní šíji. Jeho pichlavé černé oči pod tmavým hustým obočím spolu se stříbrným plnovousem a šedými vlasy sčesanými k jedné straně dovytvářely obraz drsného severského muže.
Hádky o mozek
Během padesáti let života se Bechtěrevův osud mnohokrát zkřížil s v dnešní době známějším I. P. Pavlovem. Bechtěrevův pohled na vztah mezi lidským mozkem a chováním byl ale mnohem ucelenější, než jak tomu bylo u Pavlova, který kladl důraz zejména na výsledky experimentů.
Mnohaleté přátelství obou vědců skončilo hádkou o funkci lidského mozku, po které na sebe zanevřeli a nechtěli jeden o druhém už ani slyšet. Až šest let po Bechtěrevově záhadné smrti Pavlov doznal, jak moc mu dohady a rozmluvy s Bechtěrevem chybí.
Bolesti i postupná ztráta pohyblivosti u pacientů s Bechtěrevovou chorobou mohou svádět k nečinnosti. To by ovšem znamenalo krok špatným směrem. Pro účinnou kompenzaci nemoci je totiž kromě léčby důležitá i pravidelná pohybová aktivita. V tom nám mohou pomoci lázně.
Bechtěrevova choroba často postihuje právě klouby v oblasti pánve. Je-li toto onemocnění překážkou pro normální průběh těhotenství a porodu či jak se v takové situaci mění zdravotní stav ženy, to napoví následující řádky.
Název tato nemoc získala podle toho, že zánět s ní spojený ještě nelze popsat na klasickém rentgenovém snímku, nicméně ohlašuje se již svými příznaky, zejména chronickou bolestí v dolní části zad doprovázenou ranní ztuhlostí. Onemocnění postupně vede k omezení pohyblivosti páteře, ale její komplikace se mohou projevit i na jiných místech těla. Vybrali jsme pro vás čtyři nejčastější z nich.
Ankylozující spondylitida je chronické kloubní onemocnění charakterizované zánětem kloubů, bolestivostí a ztuhlostí především v dolní části zad. S postupující nemocí dochází ke ztrátě pružnosti.
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je jednou z mnoha forem artritidy. Pro spoustu nemocných se může stát doslova noční můrou. Zejména tehdy, když se večer chystají usnout.
V České republice mají pacienti svá práva garantována zákony. V praxi ale občas může být náročné zjistit, na co máme v rámci lékařské péče nárok, a domoci se ho. Pacientská organizace Revma Liga Česká republika proto připravila online seminář s odborníky na zdravotnické právo z advokátní kanceláře dubanska & co., kteří pacientům s revmatickým onemocněním poskytli odpovědi na jejich nejčastější otázky. Doporučení právních specialistů jsme pro vás shrnuli do deseti nejpodstatnějších bodů.
