Ruský neurolog, psychiatr a fyziolog Vladimír Michajlovič Bechtěrev je známý zejména díky Bechtěrevově nemoci, kterou poprvé popsal právě on. Význam tohoto lékaře a vědce v dějinách medicíny byl však mnohem větší.
Ruský neurolog, psychiatr a fyziolog Vladimír Michajlovič Bechtěrev je známý zejména díky Bechtěrevově nemoci, kterou poprvé popsal právě on. Význam tohoto lékaře a vědce v dějinách medicíny byl mnohem větší a jeho objevy překračovaly svoji dobu.
Jen pět hodin spánku
V. M. Bechtěrev byl osobností s pozoruhodnou vytrvalostí a silou. Říká se, že potřeboval maximálně pět hodin spánku denně. Kdekoliv a kdykoliv – ať už během konferencí, jízdy v kočáře, nebo v noci – ve své ložnici pracoval na svých poznatcích a psal další a další rukopisy.
Bechtěrev sám publikoval více než 700 vědeckých studií a vydal deset knih. Ve svém díle se věnoval zejména poznatkům týkajícím se reflexů, neurologie a psychiatrie. Jeho kniha vydaná v roce 1921 byla syntézou dosud publikovaných prací a shrnovala výsledky třicetileté práce.
Lékař, nebo drsný muž?
Bechtěrev byl ve své době bezesporu velmi zajímavou a nepřehlédnutelnou osobností. Ve svých padesáti letech byl podsaditý, se širokými rameny, s hlavou mírně předkloněnou na masivní šíji. Jeho pichlavé černé oči pod tmavým hustým obočím spolu se stříbrným plnovousem a šedými vlasy sčesanými k jedné straně dovytvářely obraz drsného severského muže.
Hádky o mozek
Během padesáti let života se Bechtěrevův osud mnohokrát zkřížil s v dnešní době známějším I. P. Pavlovem. Bechtěrevův pohled na vztah mezi lidským mozkem a chováním byl ale mnohem ucelenější, než jak tomu bylo u Pavlova, který kladl důraz zejména na výsledky experimentů.
Mnohaleté přátelství obou vědců skončilo hádkou o funkci lidského mozku, po které na sebe zanevřeli a nechtěli jeden o druhém už ani slyšet. Až šest let po Bechtěrevově záhadné smrti Pavlov doznal, jak moc mu dohady a rozmluvy s Bechtěrevem chybí.
Pacientská organizace Klub bechtěreviků už řadu let pomáhá lidem, kteří se potýkají s ankylozující spondylitidou (Bechtěrevovou chorobou). Revmatické zánětlivé onemocnění se projevuje zejména bolestmi a postupným tuhnutím zad. V České republice postihuje až 1 % osob, tedy 100 000 jedinců. Jedním z nich je i Jindřich Fanta (66), kterému byla nemoc diagnostikována ve 30 letech a který již 13 let stojí v čele této pacientské organizace.
Biologická neboli také cílená léčba nabízí v poslední době nečekané možnosti při léčbě řady onemocnění, která nelze zdolat klasickými medikamenty: nádorovými onemocněními počínaje přes střevní onemocnění a revmatickými nemocemi konče...
Bechtěrevova nemoc je mimo jiné spojena s postupným tuhnutím páteře, okolí páteřních svalů, vazů a jednotlivých obratlů. Jedním z častých problémů, které bechtěreviky trápí, je nepohodlí při spánku, obtížné usínání, bolesti a ztuhlost svalstva.
Konec roku je pro mnohé z nás očekávaným a radostným obdobím roku. Vánoční svátky, Silvestr a Nový rok však vyžadují spoustu příprav a osobního nasazení. Účastnit se množství večírků a rodinných setkání je náročné pro zdravého člověka, natož pro jedince s Bechtěrevovou chorobou. Vánoční shon by ale neměl představovat alibi pro nedodržování léčby a zanedbávání každodenního cvičení.
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je jednou z mnoha forem artritidy. Pro spoustu nemocných se může stát doslova noční můrou. Zejména tehdy, když se večer chystají usnout.
O Bechterevově nemoci si v pravidelném pořadu U lékaře ve Studiu Zet na rádiu BBC povídali MUDr. Tomáš Šebek s paní doktorkou Marií Sedláčkovou, primářkou Revmatologického a rehabilitačního oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze.
