Ruský neurolog, psychiatr a fyziolog Vladimír Michajlovič Bechtěrev je známý zejména díky Bechtěrevově nemoci, kterou poprvé popsal právě on. Význam tohoto lékaře a vědce v dějinách medicíny byl však mnohem větší.
Ruský neurolog, psychiatr a fyziolog Vladimír Michajlovič Bechtěrev je známý zejména díky Bechtěrevově nemoci, kterou poprvé popsal právě on. Význam tohoto lékaře a vědce v dějinách medicíny byl mnohem větší a jeho objevy překračovaly svoji dobu.
Jen pět hodin spánku
V. M. Bechtěrev byl osobností s pozoruhodnou vytrvalostí a silou. Říká se, že potřeboval maximálně pět hodin spánku denně. Kdekoliv a kdykoliv – ať už během konferencí, jízdy v kočáře, nebo v noci – ve své ložnici pracoval na svých poznatcích a psal další a další rukopisy.
Bechtěrev sám publikoval více než 700 vědeckých studií a vydal deset knih. Ve svém díle se věnoval zejména poznatkům týkajícím se reflexů, neurologie a psychiatrie. Jeho kniha vydaná v roce 1921 byla syntézou dosud publikovaných prací a shrnovala výsledky třicetileté práce.
Lékař, nebo drsný muž?
Bechtěrev byl ve své době bezesporu velmi zajímavou a nepřehlédnutelnou osobností. Ve svých padesáti letech byl podsaditý, se širokými rameny, s hlavou mírně předkloněnou na masivní šíji. Jeho pichlavé černé oči pod tmavým hustým obočím spolu se stříbrným plnovousem a šedými vlasy sčesanými k jedné straně dovytvářely obraz drsného severského muže.
Hádky o mozek
Během padesáti let života se Bechtěrevův osud mnohokrát zkřížil s v dnešní době známějším I. P. Pavlovem. Bechtěrevův pohled na vztah mezi lidským mozkem a chováním byl ale mnohem ucelenější, než jak tomu bylo u Pavlova, který kladl důraz zejména na výsledky experimentů.
Mnohaleté přátelství obou vědců skončilo hádkou o funkci lidského mozku, po které na sebe zanevřeli a nechtěli jeden o druhém už ani slyšet. Až šest let po Bechtěrevově záhadné smrti Pavlov doznal, jak moc mu dohady a rozmluvy s Bechtěrevem chybí.
Myslíte, že na časné léčbě vaší páteře nezáleží? Právě naopak. Historické i poměrně nedávné zkušenosti ukazují, že to je ta jediná cesta, jak se vyhnout skutečně velkým potížím.
Dnešní doba nabízí neuvěřitelně rychlý rozvoj snad ve všech oblastech, cestování nevyjímaje. Za poměrně krátkou dobu můžete být až na druhém konci světa. Přesto všechno ale obzvláště dlouhé lety mohou být pro bechtěreviky oříšek. Jak zmírnit dopad dlouhých letů na vaši páteř?
Ankylozující spondylitida je chronické kloubní onemocnění charakterizované zánětem kloubů, bolestivostí a ztuhlostí především v dolní části zad. S postupující nemocí dochází ke ztrátě pružnosti.
Historicky byla Bechtěrevova choroba takřka výhradně popisována u mužů, zatímco ženám bylo toto revmatické onemocnění páteře diagnostikováno vzácně. Ovšem v posledních letech se přišlo na to, že i ženy trápí revmatické onemocnění zad a křížokyčelního kloubu. Jde o tzv. nonradiografickou axiální spondylartritidu (nr-AxSpA). Obě diagnózy pak patří mezi dvě různé formy jednoho onemocnění, tzv. axiální spondylartritidu (AxSpa).
Je to zhruba 10 let, kdy se revmatologové v důsledku nových mezinárodních klasifikačních kritérií začali na ankylozující spondylitidu (Bechtěrevovu nemoc) dívat jinou optikou. Nově se diagnostika této choroby neopírá pouze o známky postižení na rentgenových snímcích, ale také o jiné parametry. Co dalšího se za poslední dobu změnilo v diagnostice a léčbě Bechtěrevovy choroby? Jaké faktory nejvíce ovlivňují, zda dojde k rozvoji těžké formy nemoci? Na tyto i mnohé další otázky odpovídal revmatolog prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., z FN v Olomouci.
