Bolesti i postupná ztráta pohyblivosti u pacientů s Bechtěrevovou chorobou mohou svádět k nečinnosti. To by ovšem znamenalo krok špatným směrem. Pro účinnou kompenzaci nemoci je totiž kromě léčby důležitá i pravidelná pohybová aktivita. V tom nám mohou pomoci lázně.

Bechtěrevova choroba je značně individuální. Zatímco někteří nemocní žijí řadu let, aniž by je nemoc významněji omezovala v aktivitě, jiní se záhy po stanovení diagnózy stávají invalidními.

Tato metoda byla vyvinuta psychologem Edmundem Jacobsonem před necelým stoletím. Ovšem i v dnešní době může pomoci odlehčit stres a nervozitu či uvolnit napětí v těle.

Minus 110 stupňů Celsia ve spodním prádle? Pro většinu lidí je to naprosto nepřijatelná představa. Pro lidi postižené revmatickými chorobami je tzv. kryoterapie, tedy léčba chladem, účinným způsobem zmírňování zdravotních obtíží.

Bechtěrevova nemoc neboli ankylozující spondylitida je revmatické onemocnění vyznačující se postižením páteře. Zhoršuje pohyblivost a způsobuje bolesti zad. Nejčastěji jsou jeho nositeli muži, ani ženy ale nejsou mezi pacienty výjimkou. Projevy a závažnost přitom mohou být u každého jiné v závislosti právě na pohlaví.

Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je revmatické autoimunitní onemocnění, které sice nelze vyléčit, ale lze jej léčit. Vzhledem k povaze onemocnění, při kterém dochází k zánětlivému postižení až tuhnutí páteře, případně jiných kloubních spojení, je kromě léčby zásadní i pravidelné cvičení. Jaké konkrétně a jak často, jaké další pohybové aktivity jsou pro pacienty vhodné a na co jiného by si měli dát pozor, popisuje v rozhovoru Mgr. Maja Špiritović, Ph.D., fyzioterapeutka z Revmatologického ústavu v Praze.