Pro osoby s Bechtěrevovou chorobou jsou pohyb a rehabilitace naprosto nepostradatelné součásti každodenního života. Přestože v obou případech je jejich hlavním cílem snížit riziko předčasné ztráty hybnosti a předcházet nepříjemným bolestem, v praxi mezi nimi určité rozdíly jsou.

Přestože mohou touto nepříjemnou nemocí trpět i muži, nemocných žen je třikrát více. Mnoho pacientek bývá diagnostikováno mezi 20. a 30. rokem, což je doba, kdy chtějí obvykle plánovat rodinu.

Ráda Vás touto cestou zvu ke spoluúčasti na třetí spanilé jízdě, kterou chci uskutečnit v květnu příštího roku. Navazuji na Spanilou jízdu č.1 na Moravu a Spanilou jízdu č.2 na Slovensko.

Kosti jsou cílem různých zánětlivých revmatických onemocnění, příkladem může být artritida či Bechtěrevova choroba.

Každý revmatik ví, že pohyb a sport jsou velmi důležité. Platí to i pro osoby s Bechtěrevovou nemocí. Ideální pro udržení dobré fyzické kondice je například plavání. Za jistých podmínek může tento sport bechtěrevikům velmi prospívat.

Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je revmatické autoimunitní onemocnění, které sice nelze vyléčit, ale lze jej léčit. Vzhledem k povaze onemocnění, při kterém dochází k zánětlivému postižení až tuhnutí páteře, případně jiných kloubních spojení, je kromě léčby zásadní i pravidelné cvičení. Jaké konkrétně a jak často, jaké další pohybové aktivity jsou pro pacienty vhodné a na co jiného by si měli dát pozor, popisuje v rozhovoru Mgr. Maja Špiritović, Ph.D., fyzioterapeutka z Revmatologického ústavu v Praze.