Jen co na dveře zaklepe zima, už čekáme, až napadne první sníh a zamrznou rybníky. Pak totiž ke slovu přijdou sporty, jako jsou lyžování a bruslení. Oba tyto sporty jsou sice populární, bohužel ale ne příliš vhodné pro každého...
becným problémem, který lyžování a někdy také bruslení provází, je totiž relativně vysoké procento úrazů. A to, co pro jiného může znamenat pouze několik dní rekonvalescence, může pro bechtěrevika vést k dalekosáhlým komplikacím.
Páteř bechtěrevika je křehká
Již řada starších průzkumů a studií ukázala, že u bechtěreviků je mnohem častější poranění páteře, na mysli máme zejména zlomeniny. Proč tomu tak je, to si jistě odvodíte sami. U bechtěrevika je totiž páteř spojena zkostnatělými vazy a tím je porušena její biomechanika. Páteř má pak daleko menší schopnost absorbovat energii, která souvisí s každým poraněním, a i zdánlivě malý úraz vede ke vzniku zlomeniny.
Lyže raději ne
Není to až taková tragédie, lyžování si musí odpustit celá řada lidí, nejen bechtěrevici. Raději si na zimě zkuste najít něco hezkého. Vždyť i procházka v lese nebo v zasněžené krajině má svoje kouzlo. Stačí půlhodinka denně, tělo se protáhne a vy se budete cítit lépe.
Nezanedbávejte se ani doma
Kromě procházek nezapomínejte ani na svoje domácí aktivity. Cílem cvičení je protažení páteře a velkých kloubů, čímž podpoříte žádoucí rozsah pohybu. S cvičením vám jistě pomůže fyzioterapeut nebo i lékař a inspirovat se můžete také na našich stránkách.
Co dalšího pro sebe můžete udělat?
I v zimě zkuste plavání nebo cvičení ve vodě pod odborným vedením.
Objednejte se na rehabilitaci a naučte se nové cviky a ověřte si jejich správné provádění.
Cvičte se stejně postiženými lidmi – taková cvičení pořádá například Klub bechtěreviků.
Bechtěrevova nemoc znatelně ovlivnila nejen život, ale i celé dílo Karla Čapka. Podle svých slov se Karel Čapek od prvních projevů onemocnění až po svou smrt nezbavil všudypřítomné bolesti, se kterou se ale naučil žít.
Úrazy páteře jsou vždy velmi vážnou záležitostí a mnohem více to pak platí u pacientů s Bechtěrevovou chorobou. Zejména kloubní spojení obratlů jsou v případě těchto nemocných v ohrožení.
Cesta ke sdělení diagnózy a tím i k léčbě revmatické nemoci byla u 66letého Jindřicha Fanty zdlouhavá. I když ho různé obtíže pohybového aparátu provázely již od jeho 21 let, až ve 30 letech mu byla potvrzena ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova choroba. Během let vyzkoušel více typů terapie, cílenou léčbu musel přerušit v důsledku aktivovaného „spícího“ bacilu tuberkulózy.
Žijete aktivně a pravidelně si dopřejete lehkou fyzickou aktivitu? To je zcela v pořádku. Zkuste se ale také vyhnout znečistěnému ovzduší. A není nutné vyrážet přímo do přírody. Smog působí v létě více potíží, než si uvědomujeme. Cvičení, smog a horko společně totiž organismus velmi zatěžují.
Bechtěrevova choroba neboli ankylozující spondylitida je závažné a svými projevy život omezující chronické autoimunitní onemocnění revmatoidního charakteru. Průlom v terapii jejích těžkých forem přineslo až zavedení cílené biologické léčby. Ačkoli ani s využitím těchto moderních léčiv není možné Bechtěrevovu chorobu zcela vyléčit, jejich vliv na kvalitu života pacientů je obrovský a umožňuje jim návrat k plnohodnotnému životu.
